Oslabená imunita po antibiotikách

Jak se říká v jednom pořekadle „nemoci nechodí po horách, ale po lidech“. Většina z nás se občasné nemoci, nachlazení, „rýmičce“, zkrátka nevyhne.

Náš imunitní systém umí být velmi silný a dokáže si s ledasčím poradit. Pokud jsme ale dlouhodobě vystaveni faktorům oslabujícím imunitu - stresu, užívání antibiotik, smogu v zimním období, je důležité imunitnímu systému pomáhat.

Dobrým základem je dopřát našemu tělu dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, zdravou stravu, psychickou pohodu, a případně i otužování.

Na celkovou odolnost našeho organismu má velký vliv náš životní styl.

Díky pokrokům v medicíně, antibiotikům i vysokým hygienickým standardům nás už téměř neohrožují infekce, na které se dříve umíralo. Daní je naopak snížená odolnost proti běžným infekcím, protože naše imunita, zjednodušeně řečeno, nemá dostatečný trénink.

Pojďme se zaměřit na imunitu oslabenou po antibiotikách.

Co jsou antibiotika a jak v těle fungují?

Antibiotika jsou látky, přírodní nebo uměle vyrobené, které se používají při léčbě infekčních onemocnění způsobených mikroorganismy, nejčastěji bakteriemi, ale také některými druhy hub a parazitů. Nejznámějším antibiotikem je penicilin, objevený v roce 1928 Alexandrem Flemingem.

Níže se budeme věnovat antibiotikům uměle vyrobeným, tedy syntetickým.

Důležitou informací je, že antibiotiky nelze léčit onemocnění způsobená viry (například záněty horních či dolních cest dýchacích, zánět nosohltanu, hrtanu, průdušek či průdušnice), jelikož na ně nejsou vůbec účinná.

Výjimkou, kdy je antibiotikum u virového onemocnění předepsáno, je situace, kdy se lékař obává tzv. superinfekce - to znamená, že na virové onemocnění nasedne nějaká bakteriální infekce a virózu zkomplikuje.

Antibiotika účinkují tak, že tlumí růst a množení mikroorganismů (bakteriostatická antibiotika) nebo je přímo usmrcují (baktericidní antibiotika).

Antibiotika bohužel nerozlišují jestli jde o bakterie způsobující naše onemocnění, nebo o užitečné bakterie, které tvoří například tolik důležitou střevní mikroflóru.

Lékaři se rozhodují pro léčbu antibiotiky na základě svých vlastních zkušeností. Po zjištění anamnézy, provedení CRP testu, nebo např. odebrání krve pro krevní obraz a sedimentaci, nejdříve předepíší širokospektrá antibiotika, jež působí na celou řadu různých bakteriálních kmenů.

Když se na základě výsledků rozborů, například ze stěrů, podaří identifikovat bližšího původce nemoci (konkrétní bakteriální kmen), změní lékař širokospektrá antibiotika za antibiotika účinná na bakterie, které ohrožující naše zdraví (úzkospektrá antibiotika). Užitečné bakterie naší střevní mikroflóry tak zůstanou bez větší újmy.

Jak je naše tělo zatíženo při užívání antibiotik?

Antibiotika nejsou našemu tělu vlastní. Podobně jako například alkohol, drogy, nebo třeba jed. Tělo se proto snaží tyto látky z organismu vyloučit. Hlavní úlohu v tomto mají játra nebo ledviny.

Organismus je při zpracování antibiotik velice zatížen. Proto se při užívání antibiotik, a v určité době po ukončení jejich užívání, nedoporučuje zvýšená fyzická námaha ani pití alkoholu. To by byla pro tělo další zátěž, která by mu mohla zásadně uškodit.

Pozor si musíme dát také na citrusové plody. Sice obsahují mnoho vitamínu C, ale zároveň obsahují sloučeniny, které brání vstřebávání antibiotik. Citrusové plody, a šťávy z citrusových plodů, je proto v průběhu léčby antibiotiky lepší úplně vynechat.

Rovněž slunění se nedoporučuje v průběhu užívání antibiotik, protože může vyvolat nežádoucí kožní reakce.

Stejně jako u jiných léků i při užívání antibiotik se mohou dostavit nežádoucí účinky. Následkem přechodného oslabení imunitního systému při užívání antibiotik může docházet například k přemnožením některých patogenních bakterií ve střevech a urogenitálním ústrojí (např. kvasinky Candida albicans způsobující gynekologické problémy).

Často nás mohou zastihnout i další vedlejší účinky jako je nadýmání, zvracení, zácpa, nevolnost, nechutenství, alergické reakce, bolesti hlavy.

Slabost po antibiotikách

Jak vyplává z odstavce výše, organismus dostává při užívání antibiotik hodně zabrat. Častým průvodním jevem je tak slabost po antibiotikách. Organismus je velmi zatížen nejen zpracováním antibiotik, ale právě i vedlejšími účinky, které tělo velmi oslabují.

Neužíváme antibiotika příliš často?

V současné uspěchané době se může zdát nejrychlejším a nejjednodušším řešením na všechny infekce předepsání antibiotik.

Někdy lékař, jindy my sami, úzkostlivě preferujeme (s vidinou hrozby zameškání pracovních povinností, docházky dítěte do školy, školky, zmařené dovolené a pododbně), předepsání antibiotik, před snahou nemoc vyléčit jiným způsobem - například pobytem v posteli a s pomocí běžně dostupných domácích prostředků.

Je vcelku běžné, že je dítě v prvních dvou letech povinné školní docházky přibližně desetkrát do roka nemocné. A většinou nejde o nemoci léčené antibiotiky. Jakmile si dítě projde procesem získávání potřebné imunity, nemocnost zpravidla výrazně klesá.

Antibiotika by měla být užívána jen když je to opravdu nutné. Rozhodně ne preventivně. Znamenají pro tělo velkou zátěž, mohou mít vedlejší účinky a ve výsledku oslabují imunitu.

Úplně jinak jsou na tom přírodní antibiotika. Například česnek, med, propolis, měsíček, Echinacea, zázvor a mnoho dalších.

Při léčbě antibiotiky je velmi důležité udržet stabilní, dostatečně vysoké, koncentrace léku v krvi - poctivě dodržovat dávkování (mimo případ, kdy se nám při užívání antibiotik výrazně přitíží). Jestliže antibiotika nedobereme, zbytečně zatížíme játra a ledviny, a boj se škodlivou bakterií nedovedeme do vítězného konce.

Navíc tím můžeme způsobit, že bakterie, proti nimž bylo antibiotikum nasazeno, ho jen „ochutnaly“ a následujícím generacím bakterií (které vznikají v řádu hodin) předají do DNA určitou odolnost (rezistenci) proti tomuto léku.

Podobně je tomu v případě preventivního užívání antibiotik. A nebo v případě častého užívání antibiotik, kdy se můžeme dostat do „začarovaného kruhu“ nemoc -> antibiotika -> oslabená imunita -> nemoc -> antibiotika -> oslabená imunita ...

Přírodní antibiotika

Antibiotika z přírody, z přírodních zdrojů, jsou přírodní účinné látky, které jsou různou měrou obsaženy v několika tisících rostlinách na celém světě. A nejen v rostlinách. Antibiotické účinky mohou mít i některé houby a nebo výměšky/produkty živočichů. Někdy vznikají jako produkt symbiózy mezi rostlinami a hmyzem, což platí například pro med a propolis.

Tyto účinné látky působí jak proti bakteriím, tak i proti plísním a dokonce virům. Ovšem jiným způsobem než syntetická antibiotika.

Rostliny využívají vlivu svých antibiotických účinných látek aby „přibrzdily“ ostatní organismy za účelem své vlastní ochrany. Nikdy by ostatní organismy zcela nezničily. V různé míře je potřebují pro vlastní přežití. Rostlinná antibiotika disponují komplexními mechanismy, které znemožňují vznik rezistencí.

Na rozdíl od synteticky vyrobených antibiotik, u kterých většinou působí hlavní účinná látka, jde u přírodních antibiotik o komplex spolupůsobících složek s různou chemicko-biologickou strukturou a účinností.

Johann Wolfgang von Goethe řekl: „Zevnějšek rostliny je jenom polovina její skutečnosti“.

Antibiotické rostliny:

Zajišťují posílení imunitního systému a rozvoj přirozených, tělu vlastních, obranných sil.
Preventivně potlačují infekční choroby, podporují tvorbu tkání a hojení ran.
Zbavují tělo toxinů a zlepšují vylučování odpadních látek.
Zásobují organismus vitaminy, minerálními látkami, stopovými prvky, dále například flavonoidy (antioxidační účinky) a organickými kyselinami (důležité v procesech trávení), a proto by měly být úžívány preventivně.

Jedná se o přirozený léčebný proces bez škodlivých vedlejších účinků, na rozdíl od syntetických antibiotik.

Historie užívání přírodních látek s antibiotickými účinky sahá až do doby 2500 let před naším letopočtem.

Zaměřme se na pár antibiotických rostlin, se kterými se můžeme běžně setkat v našich zeměpisných šířkách. Z těchto rostlin, jejich částí či produktů se zpravidla vyrábí tinktury, odvary, šťávy, zábaly, směsi, oleje a jiné.

Česnek kuchyňský

Obsahuje allicin, který ničí bakterie a choroboplodné zárodky (i ty, které jsou odolné vůči penicilinu).
Alkaloidy v česneku snižují krevní tlak, zmenšují riziko kornatění cév, posilují imunitu a zabraňují trombózám.
Česnek snižuje hladinu LDL cholesterolu.
Blahodárně působí na střevní sliznici.
U lidí pravidelně konzumujících česnek se prokázal nižší výskyt rakoviny.
Působí proti mykózám a proti parazitům, včetně velkých lidských střevních parazitů (Entamoeba histolitica, Giardia lamblia).
Je účinný proti plísni nohou, při ušních infekcích jako olej.

Černý bez

Je vynikající antioxidant.
Používá se při chřipkových epidemiích, snižuje horečku, mírní kašel.
Velmi dobře působí při a po hepatitidě a ledvinových problémech.
Čaj z květů je účinným prostředkem při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a nedostatečnosti žlučníku, ekzémech a zánětech různého původu.
Naklepané listy se přikládají na bolestivé klouby a nehojící se rány.

Zázvor

Obsahuje pryskyřičnou složku shoagol se silným antivirovým působením.
Zázvor má protizánětlivé, imunostimulační, detoxikační a protiprůjmové účinky, tlumí nevolnost.
Účinkuje např. proti bakteriím a parazitům rodů Escherichia, Helicobackter, Listeria, Staphylococcus, Toxoplazma, Trypanosoma, Salmonela a dalším.
Nedoporučuje se užívat při zánětech a vředech v trávicím traktu.

Echinacea – Třapatkovka nachová

Působí antibakteriálně (Streptococcus, Legionella, kvasinky Candida, Pseudomonas aeruginosa a a další).
Hojí rány, stimuluje a posiluje odolnost lymfatického systému.
Extrakt z kořene je skvělý pro prevenci nachlazení a pro posílení imunity.
Čaj z kořene podporuje trávení.
Mast pomáhá při revmatismu a chronických zánětech vedlejších nosních dutin.

Med

Je přírodní zázrak, který mimo jiné obsahuje inhibiny, což jsou látky blokující bakterie a ničící mikroorganismy.
Díky nízkému obsahu vody se na něm neuchycují kvasinky ze vzduchu, tudíž se med nekazí.
Je to univerzální prostředek posilující imunitu, který pro svůj obsah přírodního cukru působí blahodárně na srdeční sval.
Díky obsahu železa, manganu, mědi, chloru a vitaminů je nedocenitelný pro krvetvorbu.
Je vynikajícím regulátorem trávení.
Kyseliny v něm obsažené, ničí choroboplodné zárodky při mírnějších zánětech kůže.
Éterické oleje působí proti onemocnění dýchacích orgánů, podporují odhleňování.
Med celkově tonizuje a uklidňuje nervovou soustavu.

Pro přímou spotřebu je nejvhodnější med z ČR, který je jeden z nejkvalitnějších. U dováženého medu hrozí znečištění, či otrava botulotoxinem. Nedoporučuje se med podávat dětem mladším 18 měsíců.

Propolis

Legendární protizánětlivý, antimykotický a celkově léčivý prostředek.
Je účinný při nemocech v oblasti krku, zánětech sliznice úst a nosohltanu, chronických a akutních rýmách, zánětech vedlejších dutin, zánětech mandlí a uší, chronickém zvonění v uších, senné rýmě, kašli, bronchitidě, astmatu.
Je účinný při nemocech trávicích orgánů, zánětech žlučníku, zánětech dásní, parodontóze, bolesti zubů a zubní infekci.
Je účinný při poruchách látkové výměny, při vysokém krevním tlaku, při zvýšené hladině krevního tuku a cholesterolu, dále při poruchách prokrvování, při ateroskleróze, při všech typech oslabení imunity i jako prevence nachlazení.
Účinkuje při zánětech ledvin, močových cest a močového měchýře, při prostatických potížích a při vaginálních infekcích.
Zevně se uplatňuje při kožních chorobách (lupénka, opary, bradavice, mozoly, kuří oka), zraněních, omrzlinách a spáleninách, a při péči o pokožku se sklonem k zarudnutí u dětí.

Měsíček

Využívá se často jako kosmetikum v péči o pleť a její očistě.
Díky antimykotickým vlastnostem se hodí při hojení znečištěných nebo hnisavých ran.
Masti, tinktury a tinkturové obklady se užívají při akné, popáleninách, zánětech a vředech těsně pod kůží.
Mast příznivě ovlivňuje křečové žíly a drobné podkožní žilní deformace.
Odvar nebo ředěná tinktura se používá k vyplachování a kloktání při zánětech hltanu a dásní ale i při harmonizaci menstruace.
Svíravé a antibakteriální účinky se využívají při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, a při Crohnově chorobě, kdy tlumí záněty a uvolňuje křeče.

Borůvka

Plody působí proti průjmům, antibakteriálně a protizánětlivě.
Poměrně vysoký obsah rutinu a eskulinu je předurčuje k užívání při cévních potížích.
Myrtillin obsažený v borůvkových listech si vysloužil název rostlinný inzulin. Nálev z listu se používá při léčbě diabetu a výtažek je součástí Jančových tablet C.
Borůvky se užívají při kolikách a průjmech.
Mají antioxidační účinky.
Už v žaludku potlačují choroboplodné zárodky.
Léčí střevní infekce a zmírňují potíže vyvolané hemoroidy.
Čaj z listů i plody zvyšují odolnost organismu vůči radiaci a napomáhají při tlumení abstinenčních nikotinových příznaků, protože podporují tvorbu dopaminu.

Lichořeřišnice

Přírodní antibiotikum budoucnosti.
Působí bakteriostaticky v urogenitální oblasti.
Je účinná proti bakteriím rodu Staphylococcus (včetně zlatého stafylokoka) a Streptococcus, způsobujících zánětlivé onemocnění močových cest a ledvin a proti bakterii Salmonella, Escherichia coli, Proteus vulgaris.
Má insekticidní účinky a používá se jako pomocný prostředek při padaní vlasů a proti lupům.

Nedoporučuje se užívat dětem do šesti let. Její užívání se omezuje na dobu šesti týdnů, po nichž se doporučuje alespoň dvouměsíční přestávka.

Kniha Svět přírodních antibiotik autorů Josefa Jonáše a Jiřího Kuchaře, ze které jsou použity některé informace v článku, radí: „Vyberte si rostliny, které jsou pro vás nejdostupnější, ať z hlediska jejich získání a nebo způsobu zpracování. Stejně účinný je i intuitivní způsob výběru podle osobní sympatie k určité bylině nebo prostředku.“

„Svět přírodních antibiotik je rozmanitý, účinný a příjemný, nenese sebou rizika vytvoření rezistence a je maximálně vstřícný k vašemu imunitnímu systému.“

Jak se po léčbě syntetickými antibiotiky dostat zpět do formy?

Co nejdříve po ukončení léčby antibiotiky se snažte obnovit střevní mikroflóru a posílit celkovou obranyschopnost organismu.

Důsledně dodržujte rekonvalescenci - vyhněte se velké fyzické zátěži, stresu; důležitý je dostatečný spánkový režim a odpočinek.
Jezte probiotika - formou doplňků stravy, ale i v potravinách s jejich vysokým obsahem. Probiotika jsou nezbytná pro správnou funkci střev, pro vstřebávání a tvorbu některých vitamínů a minerálů a v imunitních pochodech v organismu. Děti si jistě oblíbí probotika ve formě žvýkacích hvězdiček.
Jezte prebiotika = „zahradnický substrát“ pro růst probiotik. Nejrozšířenějšími prebiotiky jsou rozpustná i nerozpustná vláknina obsažená v ovoci a zelenině, obilovinách. Populárními prebiotiky jsou laktulóza a oligosacharidy. Na trhu jsou dostupné doplňky stravy kombinující probiotika a prebitotika - synbiotika.
Vyhýbejte se místům s velkou koncentrací lidí - po léčbě jste oslabeni, lidově řečeno „připraveni chytit kde co“.
Jeďte do přírody, smějte se a mějte se rádi - příroda, čerstvý vzduch, smích i láska jsou univerzálními léky a posilovači imunity.
Stravujte se lehce a zdravě - jezte zeleninu, ovoce i kvalitní bílkoviny a obiloviny. Zařaďte do jídelníčku probioticky působící potraviny (jogurty, zakysané nápoje, kysané zelí, kvašenou zeleninu a podobně), chlorelu, zelený ječmen.
Posilněte imunitu - užíváním přírodních doplňků stravy, například Colostra.

A co že je to Colostrum?

Colostrum, nebo-li mlezivo, je první mateřské "mléko", které obsahuje obrovské množství prospěšných látek.

Obsahuje množství vitamínů, minerálů, stopových prvků a také významné bílkoviny, růstové faktory a inhibitory proteáz, hrající velmi výraznou roli v imunitním systému.

Dále obsahuje protilátky, které mají přímé účinky proti bakteriím, virům a plísním.

V kolostru se vyskytuje též laktoferin, který u zdravých jedinců pomáhá zabezpečit imunitu proti chřipkám, nachlazením, parazitům a infekčním bakteriím. Uplatňuje se při omezování růstu metastáz, pomáhá redukovat plísně a omezuje produkci volných radikálů. Jedním z hlavních příznivých účinků laktoferinu je jeho schopnost redukovat záněty.

Růstové faktory mají vliv na hojení ran, na vytváření svalové hmoty, na zlepšení nervového systému a na zvyšování výdrže a vitality.

Colostrum znali již staří Řekové, Inkové a válečníci. Dobře věděli jak skvělá je to surovina. Colostrum nazývali “darem od bohů”.

Až moderní medicína, společně s objevem antibiotik, zatlačila colostrum do pozadí.

Čím dál více lidí se obrací k dávným zkušenostem a moudrým radám předků, a znovuobjevují Colostrum. Je to úžasný zdroj cenných látek. Nástroj k prevenci a léčbě mnoha lidských mikrobiálních infekcí.

Tady se dozvíte co všechno Colostrum obsahuje.

Někdy je užití antibiotik bohužel nezbytné, ale se silnou imunitou máme mnohem větší šanci se jim vyhnout.

Vyvážená strava, zdravý životní styl, pravidelný pohyb, „slunce v duši“… a Colostrum 😇. Zkuste ho.

Přeji pevné zdraví a úsměv na tváři
Pavlína